Tak v tomhle dílu se oběví nová postava s jménem Aiko, dál se o ní dočtete v další kapitole xD
Na konci máte její obrázek, co jsem malovala:D je vybarvenej v PS tak se nedivte jak vypadá j?:D ještě s tim neumim ... xD

Sakura seděla tiše v rohu místnosti, koukala se z okna na modrou oblohu.
Přemýšlela o tom, jestli Itachiho ztratila úplně, nebo jestli k němu vůbec cítila něco víc..?
Cítil vůbec on něco víc, když věděl kdo jsem? Proč mě teda nezabil…?
Tyhle otázky si kladla už včera a debatovala o tom s Narutem.
,,A ty ho miluješ, nebo ne?"
,,Já nevím Naruto. Spíš ne. Muselo to být nějaký pobláznění. Ale to, co mi řekl… Sasuke ho nemůže zabít. Ale proč on nezabil mě?!"
Naruto vzdychl.,,Možná že tě má rád a i ty jeho, ale spíš bych se bál, co zažívá teď. Byl jediný, kdo ti "věřil" i když věděl kdo jsi"přemýšlel Naruto.
,,Byla bych nejradši, kdyby se mezi námi nic nestalo. Kdybych nevěděl proč povraždil svojí rodinu. Nechci o něm vědět nic!"
,,Sakura-chan!"Vytrhl Naruto Sakuru od vzpomínek.,,Můžeš nám říct svůj názor?"
,,Um.. a na co názor?"Vstala Sakura a šla k posteli, kde seděl Sasuke. Ani jednou se mu nepodívala do tváře, neřekla mu "ahoj".
,,Chceš aby tu Sasuke zůstal, byl s námi v týmu a pracoval pro Konohu, nebo ne?"
Bylo ticho. Tsunade sledovala, jak se na její tváři sbíhají emoce.
Sasuke se koukal před sebe a nemohl si na nic vzpomenout. Nevzpomínal si na to, co dělal mezi tím s týmem, který si sám stvořil. Pamatoval si pouze poslední momenty, když se napřahoval k Itachimu.
Cítil se zvláštně. Jako by se tak ještě necítil.
Díval se Sakuře do tváře. Koukal se, jak se změnila, jak má pevně semknutou ruku v pěst, až jí z toho celá paže cukala.
Vlasy které jí stejně jako ostatním zalétali v prudkém zafoukání větru, které se do místnosti dostali přes otevřené okno.
Byl možná i šťastný, že je v Konoze…
,,Mě je to úplně ukradený"zašeptala Sakura s pohledem upřený na podlahu.
Tsunade složila ruce na prsou.,,To není odpověď Sakuro"napomenula ji.
,,A co mám jinýho jako říct, když mi je jedno kde bude?"Její pohled byl chladný.
,,Sakuro…"zašeptal Naruto.
,,No co je? Takhle to cítím já. Jdu domů"
,,Ne, to nejdeš!"Nebyla na její chování zvědavá Tsunade.
,,Jdu"odcházela.
,,Sakuro to stačilo!!"Zakřičela na ni. Sakura ji neposlouchala.,,Za to se o Sasukeho nebude starat Ino, ale ty!"(jak nečekaný, že? xD)
,,Tsunade-sama!!"Protestovala.
Sasuke zavřel oči. Nevěděl, co říct.,,Nemusí se o mě starat nikdo"
,,Hohoho! Pozor! Náš pan Uchoha -první jméno namyšlenost a druhé všechno zvládnu sám- se vrátil!!"Prokroutila panenkami Sakura.
,,Na rozdíl od tebe, růžová chobotnice, poslouchám, co mi kdo říká"otevřel oči.
Naruto se plácnul po čele a zakroutil hlavou.,,Co jiného se dalo po včerejšku čekat…"
,,Sakuro nebuď taková! Můžeme být rádi, že nám Sasuke pomůže proti Akatsuki"
,,Oh, a jo vlastně. Zabije svého bratra, aniž by se dovtípil toho, co se vlastně stalo!!"
,,Aspoň se s ním necucám na hlídce"tímhle jí utnu.
Tsunade zrudla vzteky.,,Seš normální Sakuro?!"
Díky Sasuke…Artikulovala nemě.
,,Můžu to vysvětlit!"Zvedla ruce v mír.
,,To taky že budeš!!"Odešli spolu do kanceláře.
,,Ehem…"odkašlal si nervózně Naruto.,,Takže si se vrátil"Sasuke kývnul hlavou.
,,Vítej zpátky"podal mu ruku. Černovlasý muž na ni chvíli koukal, ale po tom jí s jistým úsměvem stiskl.
,,Bolí tě něco?"Zeptala se Sakura Sasukeho druhý den.
Tsunade se omluvila, ale stejně dál musela pikat za trest.
,,Taky tě zdravim"nadzdvihl obočí.,,Ne jsem v pohodě"
,,Potřebuješ něco?"
,,Ne"
Usmála se a odcházela.,,Tak super"
,,Sakuro stůj!"Zavolal na ni z postele.,,Pojď sem"
,,Ne"odfrkla si a znovu se otáčela"
,,Pojď!"
,,Nekomanduj mě! NEJDU!!"
,,Nebuď tak paličatá a ufňukaná furt!!"Sedl si.,,Neříkej mi, že nejsi ráda, že tu sem"usmál se zvednutím jednoho koutku.
,,Já.."Vypadla Sakuře slova, musela zaklepat hlavou aby se jí opět vše vybavilo.,,Ne, nejsem ráda!"Práskla dveřmi.
,,Však budeš"znovu se zasmál.
,,Uchiha jeden…"brumlala si za dveřmi.
,,Neříkej, že jsi si nevšimla, jak dospěl"zastavila ji Ino uprostřed chodby.
,,Co?"Zdvihla hlavu.
,,Nekoukala si se, jak teď vypadá?"
,,Ne"zakroutila hlavou.,,Nezajímá mě"
,,To známe"zasmála se Ino a odešla dál.
Konec vypravěče, Pohled Sakury:
Ovšem, všichni se začněte starat o Sasukeho!
Ach!! Sasíček je tady! Sasukeeee! Sasukeee! Sasuke tohle, Sasuke tamhle to! Parodovala jsem desítky jeho fanynek.
Nikdo se nestará o skutečné hrdiny, nikdo si jich necení.
Podívala jsem se z okna. Naruto se procházel
- sám. Poslední dobu jsem ho viděla jenom sama.
- sám. Poslední dobu jsem ho viděla jenom sama.
Asi to tak není, nevím jak se choval když jsem tu nebyla.
Proč ale nikdo neuznává jeho? On je ten, který znamená nejvíc., který nás jednou zachrání!
Není to nikdo jiný než náš Naruto a místo toho se všichni můžou zbláznit ze Sasukeho!!
Jak já ho nesnáším.
Ten jeho výraz…
Nechápu proč se nikdy nepokoušel zjistit pravdu o Itachim.
Šla jsem chodbou do místnosti s obvazy a léky, abych mohla Sasukeho převázat.
,,A ještě k tomu mi dá Tsunade-sama úkol ať se o něj starám!"Mumlala jsem si pod vousy.
Prsty jsem nahmatala zapínač světla, které nesvítilo. Bezva…
Po slepu jsem v regálech hledala obvazy a stahovací látku.
,,Kde to sakra -"
,,Hledáš tohle?"Zastavilo se mi srdce.
,,Itachi?!"Vykřikla jsem a začala ho hledat pohledem.
,,Ticho Sakuro"položil mi přes rty jeho ruku.
,,Co tu děláš?!"Zeptala jsem se vynervovaná z jeho přítomnosti a sledovala, jak mu ve tmě svítí červené oči pod černými vlasy zakrytými kápí.
,,Přišel jsem se podívat na Sasukeho"
Zavrtěla jsem hlavou.,,Já tě nepoznávám, všichni o tobě říkají, že jsi bezcitelný! Máte to v rodině nebo co? Sasuke je stejný"
Zasmál se tvrdým hlasem.,,Maska"
,,Aháá"kývla jsem hlavou a vzala si z jeho rukou obvazy.,,Chceš k němu dovíst, nebo co?"
,,Já jsem přišel i za tebou"
Čekala jsem, že to řekne a tak jsem na něj vychrlila sto otázek, co m přišli na jazyk.
,,Jak dlouho jsi věděl, že jsem to já? Proč jsi mě nezabil?! A proč Sasukemu všechno neřekneš?!"
,,Myslíš si, že by mi věřil?"Skočil mi do toho.
,,Tak dobře, ale když jsi mě nezabil tak na jaké straně teda seš?!"
,,Na svojí"
,,Odpověz mi postupně!"
,,Od první chvíle, co jsem tě uviděl. Nezabil jsem tě, protože…"odmlčel se.
,,Cítíš ke mně něco, Itachi?"Ptala jsem se skoro nemně a žaludek se mi nervózně ztahoval. Ruce jsem měla zapletené jako hady a svírala si prsty, abych nevykřikla.
,,Sakura…"Díval se mi do očí.,,Ne"
Ne… ne… ne
Ozývalo se mi v hlavě. On mě nechce… Chci ho já?
Cítila jsem nepříjemný pocit po celém těle.
,,P-proč jsi mi to teda dělal?"Do tváří mi lezli slzy.
,,Myslel jsem, že ty ke mně nic necítíš?"Pohladil mě po paži a zakryl mě do svého pláště.
,,Nejdřív jsem necítila ale pak sem nevěděla, jestli k tobě cítím něco víc…"
,,My spolu nemůžeme být, Sakuro"šeptal mi do vlasů.,,Bylo by to pro tebe moc nebezpečné"
,,Takže ke mně něco cítíš?"
,,Ano, ale nechci abys ke mně cítila něco ty"zvedl mi hlavu palcem a díval se mi do očí.,,Nic jiného než kamarádství, pokud to tam proběhlo"jeho hlas byl ledový, stejně jako jeho dech a prsty. ,,Nemáš mě ráda a nikdy jsi mě ráda neměla, ne jako lásku"hypnotizoval mě očima já z ničeho nic dopadla na zem v lehkém bezvědomí.
Cítila jsem ty ledové rty na mém čele a pak jsem viděla tmu.
,,Sakuro? Jsi v pohodě?"Křísila mě zmatená Ino na zemi. Prudké světlo mi drásalo víčka a následně i panenky.
Motala se mi hlava.
Věděla jsem, že tu byl, ale nevěděla jsem, co chtěl.
Stejně na tom nezáleží.
Poděkovala jsem Ino a šla zpátky do pokoje, kde ležel Itachiho mladší bratr Sasuke.
Jakmile jsem vešla, jeho pohled mě následoval až k jeho posteli.,,Přijde Naruto?"
,,Takže, ne jenom že mě uzurpuješ, ale ještě ze mě budeš dělat sovu?"Řekla jsem s ironií v hlase.
,,Neuzurpuju tě, jenom se tě ptám"
,,Sundej si tričko"poručila jsem a cítila, jak mi lehce zčervenali tváře.
,,Červenáš se?"Poznal to a usmál se.
,,Ne, takových jako seš ty už jsem viděla!"Vyplázla jsem jazyk
a čekala až si sundá košili, ve které ležel. Nic, ani se nehnul.,,Ehem"odkašlala jsem si.,,Mám ti jí snad sundat po zlým?"
a čekala až si sundá košili, ve které ležel. Nic, ani se nehnul.,,Ehem"odkašlala jsem si.,,Mám ti jí snad sundat po zlým?"
,,To nebude nutné, paní doktorko"dělal si ze mě srandu a začal se svlékat.
Když přede mnou seděl jenom v obvazu, který mu včera Tsunade vázala kolem hrudi,
lehce jsem zrozpačitěla.
lehce jsem zrozpačitěla.
Čekal až mu obvaz sundal a přitom se koukal na přinu.
Nechtěla jsem si připustit, že jsem červená kvůli němu. Kdo to je? Nikdo.
Rukama jsem se dotkla jeho kůže na zádech, která zvláštně hřála.
Jeho kůže byla hebká, krásně hebká.
PŘESTAŇ SAKUROO!! Zakřičela na mě druhá Sakura.
Zasténala jsem.
,,Co je?"
,,Nic, samozřejmě"sundala jsem poslední oblouček z jeho břicha a prohlídla si ho.
Věděl, jak na něj koukám.
Koukala jsem jako osel na trávu, když má hlad.
Připadalo mi, že ho můj pohled přivádí lehce do rozpaků a tak jsem na něj koukala dál.
,,Přehřál se ti počítač nebo co?" (Pochybuju, že by tohle někdy řekl xD)
Šáhla jsem po mastičce a dalších obvazech a začala ho léčit.
,,Co s tebou je?"Zeptal se mezi léčením.
,,co by?"
,,Jsi jinná, než jaká si bývala"
,,Jaká jako?!"
Dveře se rozletěli.,,Sasuke!!"
,,Aiko?!"Vyšlo stejně z našich úst.
Vyděsila jsem se, co tady dělá má bývala přítelkyně.
,,Co tu děláš?"Byl překvapený.
,,Vy se znáte?"
,,Od mala"mrkla na mě Aiko a odstrčila mě stranou, aby mohla Sasukemu padnout kolem krku. Protočila jsem panenkami.
Hnědovlasá holka ze zvučné se po něm plazila jako had po kořisti.,,Tolik jsem se o tebe bála!!"
,,Ale nedělej se"zašeptal a kouknul na mě, jak odcházím.


ještě nevybarvenej xD













heh
ja sa mam celkom fajne a ty?